Avro Lancaster
Lancaster během výročí bitvy o Británii
Typ:	Těžký bombardér
Výrobce:	Avro
Konstruktér:	Roy Chadwick
První let:	9. ledna 1941
Zaveden:	1942
Vyřazen:	1963 (Kanada)
Hlavní uživatel:	Royal Air Force
Vyrobeno:	7377 kusů
Cena za kus:	£ 45-50 000 na začátku £1,3-1,5 mil. v r. 2005
Varianty:	Avro Lancastrian

Avro 683 Lancaster byl čtyřmotorový bombardér používaný během druhé světové války britským Královským letectvem. Byl jedním nejvýznamnějších typů, které během války sloužily v RAF, a tvořil páteř britského Bomber Command v druhé polovině války (dá se říci, že v této pozici nahradil typ Vickers Wellington). Poprvé byl bojově nasazen roku 1942, až jako poslední z trojice britských těžkých čtyřmotorových bombardérů sloužících v Bomber Command (vedle typů Short Stirling a Handley Page Halifax). Během války byl nasazen takřka výhradně jako těžký bombardér, v rámci Bomber Command (za války nebyl nikdy bojově použit mimo Britské ostrovy, zůstal pouze ve výzbroji Bomber Command, jednoho z Home Commands, tedy tzv. „Domácích velitelství“).

Konstrukce Lancasteru vycházela z dvoumotorového bombardéru Avro 679 Manchester I, který byl handicapován nevyzrálými a nedostatečně výkonnými motory Vulture, ale protože stroj jinak měl dobré vlastnosti bylo rozhodnuto letoun přepracovat pro jiné pohonné jednotky. U stroje bylo použito zvětšené křídlo (na původní centroplán byly připojeny zvětšené vnější části) a stroj dostal čtyři motory Rolls-Royce Merlin (první prototyp poháněly motory Merlin X). Nový typ, který nesl tovární označení Type 683, zprvu nesl jméno Manchester III, to bylo později změněno na Lancaster Mk.I.

Letouny stavěly i firmy Vickers a Armstrong Whitworth a na konci války je vyráběla i firma Austin v Birminghamu. 300 letounů veze Mk II bylo vyrobeno s dvouhvězdicovými vzduchem chlazenými motory Bristol Hercules VI (později vyrobené stroje dostaly motory Hercules XVI). V Kanadě se vyráběla verze Mk X s motory Merlin 28 (pozdější dostaly motory Merlin 38 nebo Merlin 224), které v licenci vyráběla automobilka Packard.

Lancastery v letech 1942-1945 provedly přes 156 000 operačních letů a svrhly okolo 608 000 anglických tun (angl. tuna je 2240 liber, tedy cca 1016 kg) pum. 3249 Lancasterů bylo ztraceno v boji. Alespoň 34 nebo 35 strojům se podařilo dokončit 100 a více operačních letů! (Což je velice ojedinělý výkon — kupř. pouze tři Halifaxy dosáhly „stovky“.) Jeden stroj dosáhl dokonce počtu 140 operačních letů a přežil válku, ale roku 1947 byl zrušen — sešrotován (ze „stovkových“ Lancasterů se ovšem jeden zachoval až do dnešních dnů — je exponátem britského RAF Museum v Hendonu, na okraji Londýna).

Mezi nejslavnější akce Lancasteru patří Operace Chastise, kdy byly prolomeny dvě přehrady v Porúří, nebo potopení bitevní lodi Tirpitz. Na sklonku války se počítalo s jejich bojovým nasazením v Pacifiku (v rámci tzv. Tiger Force), ale k tomu již pro rychlý konec války v Pacifiku nedošlo.

Dnes existují dva letuschopné Lancastery

 Varianty

• Mk I
• Mk I Special
• Mk II
• Mk III
• Mk III Mod. 464
• Mk IV
• Mk V
• Mk VI
• Mk VII
• Mk X

 Specifikace (Lancaster B Mk.I)

Lancaster roku 1944 svrhuje pumy na Duisburg

Technické údaje

• Posádka: 7 (pilot, palubní inženýr, navigátor, radista, bombometčík/přední střelec, dva střelci)
• Rozpětí: 31,09 m
• Délka: 21,18 m
• Výška: 5,97 m
• Nosná plocha křídla: 120,49 m²
• Hmotnost prázdného letounu: 16 737 kg
• Maximální vzletová hmotnost: 30 844 kg (s motory Merlin 24)
• Pohonná jednotka: čtyři vidlicové dvanáctiválce Rolls-Royce Merlin XX, 22 nebo 24,

každý o výkonu 1 280 hp (954 kW), resp. 1 620 hp (1 208 kW) u Merlinu 24

Výkony

• Maximální rychlost: 460 km/h v 5 600 m
• Dolet: 4 300 km s maximální zásobou paliva
• Dostup: 7 500 m
• Plošné zatížení: 256 kg/m²
• Poměr hmotnost/výkon: 6,38 kg/kW

Výzbroj

• Kulomety: 8-10 kulometů Browning 303 (ráže 7,7 mm) ve třech (resp. čtyřech) střeleckých věžích
• Pumy: max. 6 350 kg (14 000 lb) Speciální verze mohla nést pumu Grand Slam o hmotnosti 9979 kg. Za druhé světové války bylo použito 41 kusů těchto pum.