Grumman F6F Hellcat
Grumman F6F Hellcat
| Grumman F6F Hellcat | |
|---|---|
 |
|
| Grumman F6F Hellcat | |
| Typ: | stíhací letoun |
| Výrobce: | Grumman |
| První let: | 26. června 1942 |
| Zaveden: | 1943 |
| Vyřazen: | 1954 (USN) |
| Hlavní uživatel: | USA Velká Británie, Argentina, Francie, Paraguay, Uruguay |
| Výroba: | 1942-45 |
| Vyrobeno: | 12 275 ks |
Firma Grumman se v roce 1942, kdy probíhaly nejen v Tichomoří tvrdé boje, snažila využít zkušeností amerických pilotů se stíhačkou Grumman F4F Wildcat. Původně zamýšlela inovaci tohoto stroje, avšak nakonec se rozhodla pro zcela novou konstrukci letounu, který dostal název Grumman F6F Hellcat.
Vývoj
První prototyp stroje s označením XF6F-1 vzlétl již v červnu 1942. Ukázalo se, že výkon motoru Wright R-2600 je nedostačující, takže byl do něj instalován silnější motor Pratt & Whitney R-2800 Double Wasp. Ještě týž rok začala sériová výroba, která probíhala v masovém měřítku a v roce 1943 začaly být Hellcaty vyzbrojovány americké letadlové lodě. Stroje byly neustále zdokonalovány, byla rovněž postavena verze noční stíhačky s radarem či verze průzkumná s fotografickým přístrojem. Některé letouny byly za Korejské války přestavěny na bezpilotní létající bomby (F6F-5K). Celkem bylo vyrobeno 12 275 strojů.
Bojové nasazení
Letouny Grumman F6F Hellcat se spolu se stroji F4U Corsair získaly v leteckých soubojích na moři dominantní postavení. Hellcatům byly v Tichomoří přiznány 3/4 všech sestřelů nepřátelských letadel (v různých pramenech se udává buď 5155 či 5156 sestřelů japonských letounů). Ačkoliv byl Hellcat dvakrát tak těžký, jako Zero, vyrovnával to silnou výzbrojí, robustní konstrukcí, dobrou pasivní ochranou pilota i nádrží a konečně propracovanou taktikou nasazení. Díky Hellcatům se vojenská situace v Tichomoří obrátila. Američané ničili japonské stroje ve velkém, celkový poměr ztrát byl 19,1÷1 ve prospěch pilotů Hellcatů! Jedna z bitev v Pacifiku dokonce dostala název „Velké střílení krocanů u Marian“. Díky dobrým zkušenostem si 1100 strojů odebrala Velká Británie. Po druhé světové válce si letouny zakoupila Francie, která je použila v bojích nad Indočínou.
Specifikace
technická data verze F6F-3
- Posádka: 1 (pilot)
- Pohonná jednotka:
- dvouhvězdicový osmnáctiválec Pratt & Whitney R-2800-10 Double Wasp
- dvouhvězdicový osmnáctiválec Pratt & Whitney R-2800-10W Double Wasp se vstřikováním vody do válců (montovány od ledna 1944)
- Výkon motoru:
- R-2800-10: bojový výkon 2000 hp (1491 kW)
- R-2800-10W: bojový výkon 2200 hp (1640 kW) se vstřikováním vody a metanolu
- Rozpětí: 13,056 m
- Rozpětí se sklopeným křídlem: 4,928 m
- Délka: 10,236 m
- Výška: 3,988 m
- Nosná plocha: 31,03 m²
- Hmotnost prázdného letounu: 4128 kg
- Vzletová hmotnost: 5643 kg (bez podvěsů)
- Maximální vzletová hmotnost: 7025 kg
- Maximální rychlost (bez podvěsů):
- 624 km/h ve výšce 7620 m
- 502 km/h u hladiny moře
- Ekonomická cestovní rychlost: 257 km/h
- Dostup: 11 705 m
- Čas výstupu do výšky:
- 1 min. do 1067 m
- 7 min. do 6096 m
- Dolet:
- 1755 km (s palivem jen ve vnitřních nádržích, celkem 946 litrů)
- 2560 km
- Výzbroj
- šest kulometů Colt-Browning M2 ráže 12,7 mm, se zásobou munice 400 nábojů na zbraň