Tupolev TB-3
Tupolev TB-3
| Tupolev TB-3 | |
|---|---|
 | |
| Letoun TB-3 s podvěšeným tankem T-27 | |
| Typ: | bombardér |
| Výrobce: | Státní letecký průmysl |
| Konstruktér: | A. N. Tupolev |
| První let: | 22. prosince 1930 |
| Zaveden: | 1932 |
| Hlavní uživatel: | SSSR |
Tupolev TB-3 (Тяжелый бомбардировщик, Těžký bombardér) byl těžký bombardér používaný sovětským letectvem ve 30. letech a na počátku 40. let.
Vývoj
Historie vzniku těžkého čtyřmotorového bombardéru TB-3 spadá již do roku 1925. Následujícího roku začaly práce v konstrukční kanceláři A. N. Tupoleva, které trvaly až do roku 1929. Byl zkonstruován letoun, který dostal označení ANT-6. Na podzim roku 1930 byly prováděny jeho první zkoušky, jejichž výsledky byly neuspokojivé. Došlo ke změně pohonu, kdy se za americké motory Curtiss Conqueror instalovaly sovětské M-17. 10. října 1932 proběhly státní zkoušky, které tentokrát dopadly úspěšně. Sériová výroba s přiděleným oficiálním názvem TB-3 se rozběhla ještě téhož roku. Od roku 1934 se začaly vyrábět modernizované TB-3 s motory M-34R. Roku 1934 se podařilo posádkám čtyř těchto upravených letadel přistát na led v oblasti severního pólu.
Celkem bylo vyrobeno 819 letadel všech verzí TB-3.
Vojenské užití
Bombardéry TB-3 se účastnily koncem třicátých let bojů Sovětského svazu s Japonskem, v Zimní válce s Finskem, zúčastnily se i přepadení Polska. V roce 1941 již byly zcela zastaralé, avšak dále působily zejména v námořním letectvu. Díky mohutnosti křídel byly používány jako nosiče dvou podvěšených stíhacích letounů Polikarpov I-16. Nejznámnější akcemi těchto sestav jsou nálety na rumunská naftová pole, kdy I-16 se zavěšenými 250kg bombami byly 40 km před cílem odpoutány a shodily bomby na nádrže s naftou. TB-3 byly též určené pro noční bombardování, sloužily jako výsadková či transportní letadla po dobu celé Velké vlastenecké války.
Technické údaje
- Charakteristika: čtyřmotorový bombardovací letoun
- Pohon: 4 x motor M-17 o výkonu 715 k, později MF-34FRN o výkonu 900 k
- Délka letadla: 25,10 m
- Rozpětí křídel: 41,8 m
- Nosná plocha: 234,50 m²
- Vzletová hmotnost: 18 877 kg
- Maximální rychlost: 300 km/h
- Dostup: 8 000 m
- Nosnost bomb: 3 000 kg, maximálně až 5 000 kg
- Výzbroj: 4 x kulomet ráže 7,62 mm
Komentáře
Přehled komentářů
Citace:
Nejznámnější akcemi těchto sestav jsou nálety na rumunská naftová pole, kdy I-16 se zavěšenými 250kg bombami byly 40 km před cílem odpoutány a shodily bomby na nádrže s naftou
Zde se zřejmě jedná o nepřesnost. I-16 nebyly vybaveny bombami. Ty nesly jejich nosiče TB-3, I-6 by to měly asi těžké s dvěma 250kg bombama.
Podle mých údajů nesly normálně bomby TB-3 a I-16 se od mateřského stroje odpoutaly po svrhnutí bomb pro jeho ochranu.
Vyjímku tvořila verze Z-7, která nesla dva I-16SPB (střemhlavé bombardéry). Ty při své akci zničila most přes řeku Dunaj u města Cenavoda v Rumunsku.
chyba?
(pospec, 24. 2. 2010 19:55)